Minneapolis »

By neighborhood:

St. Paul »

By neighborhood:

HMOOB THIAB KEV NTSEEG

May 12, 2007

Cia peb los nug peb tus kheej tias kev ntseeg yog dab tsi? Yog peb los saib hauv phau ntawv txhais lus mas nws yuav hais tias kev ntseeg yog kev cia siab, kev vam khom, kev cawm dim, kev zoo siab, kev cob rau, kev ntseeg siab, thiab kev mloog lus. Kuv xav tias peb tus yuav teb li cas los muaj vim lo lus “kev ntseeg” nws yog ib lo lus uas nyias xav txawv nyias.

Nyob hauv ntiaj teb no nws muaj ntau yam kev ntseeg vim ib pab tibneeg twg nyias muaj nyias li kev ntseeg. Muaj qee yam kev ntseeg ua rau pab tibneeg ntawm muaj kev vammeej, muaj kev txawj ntse, thiab muaj kev sib hlub, sib haum xeeb, muaj kev hlub, thiab muaj kev raug zoo nrog lwm cov tibneeg. Muaj qee yam kev ntseeg tsis muaj cov kev zoo uas hais los no tag.

Muaj qee zaum kev ntseeg (religions) ua rau muaj kev tsis sib haum xeeb, muaj kev sib ntau sib tua, thiab muaj kev cais pab cais pawg nyob hauv tibneeg vim nyias hais tias nyias yam kev ntseeg zoo dua. Tej tsov rog nyob hauv ntiajteb, nyob hauv tebchaws, thiab nyob hauv tej pab tibneeg, ntau ntau zaus, yog vim kev ntseeg.

Raws li phau ntawv, The World Fact Book, qhia tias nyob hauv ntiaj teb no muaj 268 lub tebchaws thiab muaj kwv yees 6,525,170,264 leej tibneeg. Cov tibneeg uas ntseeg Yexus (Christians) yog 33.03%, Muxilees(Muslims) yog 20.12%, Heesdus (Hindus) yog 13.34%, Haujsam (Buddhists) yog 5.89%, Xij (Sikhs) yog 0.39%, Yuj (Jews) yog 0.23%, ntseeg lwm yam yog 12.61%, tsis ntseeg dab tsi li yog 12.03%, thiab cov uas ntseeg tias tsis muaj Vajtswv (atheists) yog 2.36%.

Saib raws li hais los saum no ces ob yam kev ntseeg uas tibneeg ntseeg coob tshav plaws yog cov ntseeg Yexus (Christain) thiab cov ntseeg Muxilees (Muslim). Qhia tau tias peb Hmoob muaj nyob hauv cov ntseeg Yexus thiab muaj nyob hauv cov ntseeg lwm yam. Raws li kuv paub mas tsis tau muaj Hmoob ntseeg Muxilees.

Raws li kuv xam pom xwb, kev ntseeg Yexus (Christian) nws yog cov tibneeg tawv dawb coob dua thiab coj tau dav dua vim nws txoj kev pab tibneeg txomnyem mus thoob ntiaj teb. Kev ntseeg Muxilees yog cov tibneeg tawv daj nyob Middle East uas hais lus Arab coob dua thiab coj tau nqaim dua vim tsis pom lawv txoj kev pab tibneeg txomnyem nyob qhov twg li.

Kev ntseeg Yexus (Christian) yog pib nyob tebchaws Yivxalayees (Israel) los, kev ntseeg Muxilees pib nyob tebchaws Xaudi Alabia (Saudi Arabia), Heesdus pib nyob tebchaws Eesdias, Haujsam pib nyob tebchaws Eesdias, Xij (Sikh) pib nyob Eesdias, thiab kev ntseeg Yuj (Jews) pib nyob tebchaws Yivxalasyees.

Hmoob li kev ntseeg los qhov twg los? Yeej tsis muaj leej twg paub meej meej txog Hmoob li kev ntseeg Pojkoob Yawmtxwv thiab kev teev Dab yog los qhov twg tiag. Puas yog Hmoob xyaum ntawm Suav (Chinese) los, losyog Hmoob xub xub pib los ces Suav mam xyaum ntawm Hmoob. Vim Hmoob thiab Suav teev losyog ntseeg Pojkoob Yawmtxwv zoo tib yam thiab muaj qee yam Hmoob ua zoo li Suav ua thiab.

Kx. Num Nyaj Hawj, tus saib kev txuas lus nyob ntawm Hauvpaug Koom Hum Moob Qha Txuj Moo Zoo nyob Colorado, tau qhia tias peb cov Hmoob ntseeg Yexus (Christian) uas zwm rau Christian and Missionary Alliance (C&MA), tam sim no muaj 84 pawg ntseeg, muaj tswvcuab 29,827 leej, thiab muaj 130 leej tus Xibfwb.

Kx. Num Nyaj Hawj qhia ntxiv tias Hmoob pib ntseeg Yexus nyob tebchaws Lostsuas xyoo 1950, thiab thawj thawj ob yim Hmoob uas los ntseeg Vajtswv ua ntej yog Npuag Yag Thoj thiab Ntsum Xaab Thoj nkawd ob kwvtij.

Kx. Num Nyaj Hawj teb hais tias cov Hmoob ntseeg Vajtswv Yexus uas zwm rau lwm denominations, xws li Catholic, Baptist, Lutheran, Methodist, Jehovah’s Witness, Mennonite, Seventh Day, New Apostolic, United Church, thiab lwm pab, nws kuj tsis paub tias muaj coob li cas thiab pes tsawg pawg ntseeg.

Lub 4 hlis tim 6 yog ib hnub tseemceeb rau cov ntseeg Yexus, uas hnub nco txog Yexus txoj kev tuag saum tus Ntoo Khaublig, uas hu ua Good Friday. Tuag tau 3 hnub ces nws sawv rov los lawm,yog hnub Monday, uas hu ua Easter Monday.

Qhia tau tias 2 yam kev ntseeg uas loj rau Hmoob yog kev ntseeg Pojkoob Yawmtxwv thiab kev ntseeg Yexus (Christian). Vim peb sawvdaws yeej muaj kwvtij, txheeb ze, thiab neejtsa uas ntseeg Pojkoob Yawmtxwv thiab ntseeg Yexus tibsi li lawm. Vim li ntawd, ob yam kev ntseeg no nws puav leej yog Hmoob kev ntseeg tibsi lawm.

Ob yam kev ntseeg no puas zoo raum Hmoob? Kev ntseeg Pojkoob Yawmtxwv nws zoo vim nws tuav peb Hmoob ua pab ua pawg los tau ob peb tiam tibneeg txog niaj hnub no. Kev ntseeg Vajtswv losyog Yexus nws zoo vim nws coj peb Hmoob mus rau kev vammeej thiab kev txawj ntse los lawm ib theem deb.

Puas muaj dab tsi uas peb yuav tau kho ob yam kev ntseeg no rau peb Hmoob? Raws li kuv xam pom xwb, peb yuav tau siv lo lus tias teev Pojkoob Yawmtxwv losyog teev Pog Yawg los hloov lo lus tias “teev Dab”, nws zoo nkauj dua. Vim lo lus tias “Dab”, nws tsis zoo nkauj heev. Vim lo lus “Dab”, txhais tias tus uas txaus ntshai. Pojkoob Yawmtxwv losyog Pogyawg, nws zoo nkauj thiab ntxim fwm (respectful).

Thaum kuv pom kuv tus muam nyob Lostsuas daim Npav Pab Caas Tuas (Lao Citizenship Card), ntawm qhov tias kev ntseeg, sau tias “ntseeg Dab”. Nws ua rau kuv xam pom tias tsis zoo nkauj heev thiab zoo li peb poob qab zog lawm. Tej zaum peb yuav tau hais kom cov kwvtij Hmoob nyob Lostsuas muab kho tias “ntseeg Pojkoob Yawmtxwv losyog ntseeg Poyawg”.

Thiab kuv xav tias yog tias peb kho tau, peb yuav tau kho kom txhia tus Hmoob teev Pojkoob Yawmtxwv zoo tib yam. Vim niaj hnub no, cov xeem Hmoob nyias ua txawv nyias thiab cov tib xeem Hmoob los tseem ua sib txawv thiab. Qhia tau tias nws tsis yog haiv neeg kev ntseeg ( not national religion), nws yog ib pab pawg kev ntseeg xwb (only group religion).

Ib qho ntxiv, thaum cov tib xeem Hmoob sib ntsib mas pheej nug tias, “Nej kev cai Dab qhuas zoo li cas?” Thaum sib nug tag thiab tsis zoo tib yam, ces nkawd txawm tsis yog kwvtij txheeb heev lawm vim tsis sib thooj. Raws li kuv xav mas, tsis txhob nug lo lus no lawm. Nug xeem xwb tau lawm.

Cov ntseeg Yexus los tib yam thiab. Thaum sib ntsib mas pheej nug tias, “Koj ntseeg Vajtswv thiab lov? Koj mus cov church dab tsi?” Thaum sib nug tag, nws tsis mus tib yam church, ces nkawd txawm cia li zoo li tsis ua phoojywg zoo heev lawm. Kuv xav tias nug tias, “Koj ntseeg Vajtswv thiab lov?” Ces yeej zoo txaus lawm.

Kev ntseeg (religion) yog ib yam uas tham li cas los yeej tsis xaus thiab yeej tsis haum sawvdaws siab. Vim li ntawd, tsis hais yam kev ntseeg dab tsi los thiaj muaj teebmeem thiab muaj qhov phem qhov zoo nyob rau hauv. Nws thiaj ua rau muaj tsov rog (war) vim kev ntseeg.

Raws li kuv xav mas, peb Hmoob yuav tau nco ntsoov tias “Hmoob yog Hmoob” thiab “Kev Ntseeg yog Kev Ntseeg”. Peb tsis txhob muab ob yam no los sib cuam tshuam (don’t mix up) vim yog peb muab cuam tshuam, ces nws yuav tsim kev tsis sib to taub thiab tsim teebmeem rau peb.

Kom peb nco ntsoov tias Hmoob yeej tsis txawj hloov vim “Hmoob yog Hmoob”, txawm ciaj los yog Hmoob thiab tuag los tseem yog Hmoob. Tabsis kev ntseeg nws txawj hloov vim nws yog yam uas nyias xaiv nyias raws li Amelikas txoj cai (freedom of individual choice in religion). Vim koj xav mus ntseeg Haujsam, Heesdus, Muxilees, Yexus, thiab ntseeg Pojkoob Yawmtxwv los tau.

Qhov xaus no, peb Hmoob yuav tau los mus xav thiab xaiv yam kev ntseeg uas yuav pab kom Hmoob muaj kev vammeej, muaj kev txawj ntse, muaj kev sib hlub, muaj kev sib haum xeeb, muaj kev sib fwm, yooj yim rau Hmoob coj, thiab muaj kev hlub thiab kev tab ncuab sib raug zoo nrog lwm haiv neeg. Thiab nco ntsoov tias “Hmoob yog Hmoob” mus ib txhis, thiab “Kev Ntseeg yog Kev Ntseeg” uas nws txawj hloov raws nyias lub siab nyiam.

Article Tags:

Comments

Anonymous's picture

koj yeej hais tau yog kawg

koj yeej hais tau yog kawg lawm. ua tsaug ntau

Tub Hmoob's picture

Kev ntseeg ua rau peb cais pab cais pawg

Kuv xav mas koj hais yog lawm thiab tiam sis yog peb yuav muab ob pab no los uas ib pab xwb yeej yuav tsis haum hmoob li. kuv xav mas peb Hmoob yuav tau los ntseeg txoj kev tshiab tshiab uas tsis yog ntseeg vaj tswv thiab ntseeg poj yawg txwv koob li. Vim lawv puas leej tag kee lawm. Vim lawv los kho tsis tau neej ntiaj teb kom sib haum xeeb li. vim vaj tswv los yeej mus tua neeg rau txhua qhov txhiaj chaw. Muaj hais raw li txoj kev muaj xwb. Neeg ntseeg vaj tswv los tseem mus txhom vaj pov mus kaw thiab yog li no puas muaj kev ntseeg tias Freedowm nyob rau ntawm tus kuj keeb. kuv xav tias tsis muaj freedowm li. Yog muaj kev ntseeg tias yeej pheej mas yuav tsum tsis pub tua neeg thiab mus txeeb luag tug los uas yus tus. Zoo li mekas no ntag. Yog kuv hais ntau zog lawm no thov zam ntawb.

Post new comment

The content of this field is kept private and will not be shown publicly.
CAPTCHA
This question is for testing whether you are a human visitor and to prevent automated spam submissions.
12 + 1 =
Solve this simple math problem and enter the result. E.g. for 1+3, enter 4.

News you can use

Mississippi Watershed group retools grants program, hopes to reach diverse communities

A Twin Cities watershed organization has a quarter million dollars of grant money to divvy up over the next few months, and they’re hoping groups that have traditionally not applied for funding will show up for an information meeting on Monday, September 8.

“Look at the demographics of our watershed,” explains Jenny Winkelman, Education & Outreach Coordinator for the Mississippi Watershed Management Organization (MWMO), which covers portions of the cities of Minneapolis, St. Paul, Lauderdale, and St. Anthony. “We have a huge audience we’re trying to reach, many of them fairly recent immigrant communities, such as the Hmong and Somali communities. Most traditional watershed materials are produced for a literate, English-speaking audience and may miss important populations.” MORE »